pondělí 21. srpna 2017

SRVK - 5. kapitola

5. kapitola

Hned jak jsem dorazila do věže, poohlédla jsem se po Rogerovi. Našla jsem ho jako obvykle v koutě a poblíž jeho byl Neville s Ginny. Bůh jim žehnej, že nejsou tak zaslepení. Bez nich bych to nezvládla. Vydala jsem se k nim.
„Hermiono!“ všiml si mě jako první Roger a rozzářil se. Jak ho někdo nemůže mít rád?!
„Nazdárek, kde jsi byla?“ mrkla na mě Ginny a Neville mi pokývl. Měl v rukách učebnici Bylinkářství, mohla jsem být ráda i za to pokývnutí.
„Také vás zdravím. V kabinetě s McGonagallovou a později Snapeam a Zabinim,“ odpověděla jsem a sedla si mezi ně. Ten udivený pohled všech tří byl k popukání.
„Zabini měl strach o Rogera,“ dodala jsem.
„Ach… Tak přece jen je ve Zmijozelu pár lidských bytostí,“ zazubila se Ginny.
„Bráška není zlý,“ potichu špitl Roger.
„Když to říkáš,“ zamumlal Neville.
„A řekneš nám už co se dělo?“ zeptala se zvědavá Ginny. Tuhle vlastnost jsme měly společnou. Stejně jako spoustu dalších. A tak jsem se pustila do vyprávění. Neville dokonce odložil Bylinkářství. Převyprávěla jsem jim všechno do nejmenších detailů. Řekla jsem jim dokonce i tu poslední větu, co mi profesorka řekla. Byli pozorní posluchači a jejich emoce se jim odrážely ve tvářích. Údiv, nejistota a u Nevilla se nakonec usadilo váhavé odhodlání. U Ginny téměř zarputilé odhodlání a u Rogera naděje.
„Takže… Co si o mém plánu myslíte?“
„Že je zmijozelský stejně jako tvé včerejší ranní chování,“ podotkla Ginny. Ulevilo se mi, když jsem uviděla na její tváři úsměv.
„Až to zjistí Harry a Ron tak tě přetrhnou,“ podotkl Neville a ani se nesnažil zakrýt zazubení. Tak to díky, Neville!
„Děkuju,“ špitl Roger a přesunul se mi do klína. Když jsem viděla jeho rozzářené oči a mírný úsměv, věděla jsem, že pro něj udělám cokoliv. Nezasloužil si to pohrdání, co se mu od Nebelvíru dostalo.
„Ale, ale. Tady už i někdo hraje dokonce na maminku a děťátko,“ uslyšela jsem uštěpačnou poznámku Ronalda.
„Aspoň si nehrajeme na falešné přátele,“ sykla jsem na oplátku a odmítla na něj dále reagovat. Uviděla jsem, jak zrudl a Harry ho táhl ke krbu. Ještě na mě Harry mrkl. Věděla jsem, že přinejhorším mohu s Harrym počítat. Stejně tak jsem věděla, proč se tak moc snaží zůstat u Rona a mně dává náznaky, že jsme stále přáteli. Ronald by ty náznaky nepochopil. Většinou je vnímavý asi jako pařez. Ale zároveň jsem věděla, že se časem Ron uklidní. Protože pokud se neuklidní sám, tak mu mile ráda pomůžu.
„Asi půjdu spát,“ zašeptal mírně Roger. Byl nesvůj. Jako vždy, když někdo na mě slovně zaútočil kvůli němu. Já jen děkovala bohu za ty mnohaleté útoky od Zmijozelu. Měla jsem díky tomu slušný trénink v odpálkovávání a ignorování.
„Dobrý nápad. Dobrou noc,“ zvedla jsem se společně s ním a zamířila do své ložnice. Dneska jsem, ale nemohla usnout. Jsem ve škole teprve tři dny a už tolik problémů. Jen kvůli blbému příjmení a původu! Hlavně, že každý tvrdil, jak jsou Nebelvíři lepší jak Zmijozelové a přitom jsou úplně stejní!

Z pohledu Draca

„Tak co?“ vyhrkl jsem na Blaise hned jak se dostal do společenské místnosti.
„Skvělé,“ odpověděl a vypadal fakt spokojeně.
„Řekni nám všechno,“  ozvala se Pansy. A tak Blaise vyprávěl a já nestačil valit oči. Ono nás bylo více ve společence, kdo nemohl uvěřit tomu, co slyší.
„Musím si to ujasnit. Nebelvír zuří. I Grangerová je pod útokem a stejně je ochotná riskovat a vážně se s tebou scházet?!“ nevěřícně jsem zopakoval svou myšlenku. Nedávalo mi to smysl.
„Ano. Vymyslela to skvěle. Slyšeli jsme se Snapeam její rozhovor s McGonagallovou. Tedy jen kousek. Říkala jí něco v tom smyslu, ať se nechová tak zmijozelsky, že si toho někdo všimne. A ona odvětila, že se celý Nebelvír chová jak Zmijozel. Když jsem se podíval na Snapea prozradil mi jednu věc. Grangerová málem skončila ve Zmijozelu a že se diví, že si jejich zmijozelských vlastností nikdo nevšiml dřív. On si všímal. A ten její nápad s knihovnou? Také zavání zmijozelským chováním.  Je to podlé a nikdo by to od ní nečekal. Ale nikdy ji to nevytknu. Ona ho ochrání, i když patří ke mně. A já patřím k tobě, Draco. K člověku, co ji tady tak dlouho šikanoval,“ dodal.
„Už jen kvůli tobě ji to nikdy nevmetu do tváře,“ řekla Pansy
„Já taky ne,“ zamumlal jsem potichu. Ale Blaise slyšel a to bylo hlavní.
„Nerada to říkám, ale Grangerová má docela… Jak se to říká u mudlů? Eh… Už vím! Má docela koule. Jo to bude ono. Grangerová má docela koule. To znamená odvahu, víte co. Docela se vzdělávám, když ji očividně budeme muset nějakým způsobem přijmout mezi nás,“ zašklebila se Pansy a mě úplně vyděsila. Jak se to vyjadřuje? Jaký koule? A jak jako přijmout mezi nás?
„Je fakt, že pokud nám pomůže ohledně Rogera, měli bychom ji nějak dát najevo, že ji přijímáme,“ zamyslela se Millicent. A najednou se o tom začala bavit celá společenská místnost.
„Merline, to se mi snad zdá. Nemyslíte to vážně, že ne?“  Zeptal jsem se.
„Ne. Nebudeme ji přijímat mezi nás. Ale měli bychom ji dát najevo, že si ceníme toho, co dělá. Ohrožuje sama sebe pro Rogera a hlavně pro Zmijozel,“ pokrčila rameny Pansy a plácla si s Millicent. Pitomé. Obě dvě jsou pitomé. Vyděsily mě. K smrti.
„Dobře a jak?“ 
„Třeba já osobně ji zítra řeknu, že si cením toho, co dělá. Můžu dodat, že si toho váží celý Zmijozel,“ pokrčil rameny Blaise.
„To by šlo. Není to moc, ale ani málo,“ souhlasil jsem pomalu. Zbytek proti tomu nic nenamítal.
„A musíme vymyslet, jak zpacifikujeme naše háďata!“ připomněl Blaise.
„Vymyslíme to zítra,“ odvětil jsem.
„Tak dobrou noc,“ ozvala se Millicent a po ní se rozprchl i zbytek. Kromě mě, Blaise a Pansy.
„Zítra tam jdeme společně, je to jasné?“ zeptala se Pansy.
„Ano. Vím, že se vás nezbavím. Ale s Her..Grangerovou mě necháte mluvit o samotě,“ ustanovil si podmínku Blaise.
„Jak myslíš,“ přešel jsem jeho přeřek a odešel spát. Ale dlouho jsem nemohl usnout. Nedala mi spát jedna otázka. Proč to Grangerová dělá. Z jakého důvodu. Co ji k tomu vede? A co je jejím cílem? Nevěřil jsem, že by mohla patřit do Zmijozelu, ale bral jsem to radši v potaz.
Došel jsem k závěru, že od ní lze čekat cokoliv. Asi bych se měl řídit Severusovou radou a nepodceňovat ji. Nakonec mi to došlo. Byla by velmi mocný spojenec a velmi nebezpečný nepřítel.

2 komentáře:

Každý zanechaný komentář mě potěší ♥